Diabetická

Jak má vypadat strava diabetika 2. typu, zejména s nadváhou či obezitou?

• Jíst pravidelně a častěji malé porce vhodného jídla. Poslední jídlo se má podávat nejpozději dvě, ale raději tři hodiny před ulehnutím
• Klást důraz na dostatečné množství bílkovin
• Omezit tuky (především živočišné)
• Přijímat vlákninu, vitamíny a minerální látky
• Dbát na nízký glykemický index u sacharidů

Důležitá je kuchyňská úprava. Masa nesmažíme, z pečeně odebíráme tuk. Vhodné je vaření, dušení, pečení bez tuku.

I tuky samozřejmě patří do redukční diety, jsou jednou ze základních živin a nositeli vitamínů rozpustných v tucích. Živočišných tuků přijímáme dostatek v potravinách bílkovinného charakteru (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce), a tak stravu zdravěji doplňujeme malým množstvím kvalitních, nejlépe jednodruhových rostlinných olejů (řepkový, olivový, slunečnicový). Ve studené kuchyni a na mazání pečiva používáme rostlinné margaríny se sníženým obsahem tuku. Při šikovném výběru nebo úpravě pečiva (celozrnné pečivo, opečený toust bez tuku) můžeme pečivo podávat nenamazané.Pro obsah cholesterolu a obsah nasycených mastných kyselin jsou nevhodné máslo, sádlo, slanina, škvarky a podobně.

Sacharidy jsou další nepostradatelnou živinou. Vybíráme takové, které mají nízký glykemický index a vedle energie dodají i další důležité složky potravy. Například bílkoviny, vitamíny, minerální látky a vlákninu. Do jídelníčku proto zařazujeme celozrnné pečivo, luštěniny, celozrnnou rýži a těstoviny, brambory, zeleninu, ovoce.

Vláknina je důležitou součástí jídelníčku. Je prevencí řady civilizačních chorob, jako jsou choroby srdce a cév, ale i obezity, zácpy, některých typů nádorových onemocnění - a cukrovky. V žaludku bobtná a zpomaluje jeho vyprazdňování a tím se zpomaluje i vstřebávání glukózy v tenkém střevě. Glykémie (hladina cukru v krvi) je tak stabilnější. Vláknina zvětšuje objem stolice a urychluje její pasáž, snižuje vstřebávání tuků a cholesterolu (neovlivňuje ale HDL, takzvaně "hodný" cholesterol), tvoří vhodné prostředí a je potravou bakterií tlustého střeva, které potlačují růst hnilobných bakterií. Nerozpustnou vlákninu najdeme v semenech (lněné), slupkách ovoce a zeleniny, otrubách, houbách, luštěninách, pohance, celozrnném pečivu. Rozpustnou vlákninu konzumujeme v ovoci, zelenině a obilovinách. Doporučený denní příjem vlákniny je 30-35 g, průměrná spotřeba u nás je 15-20 g. Pro splnění doporučení je vhodnější doplňovat vlákninou z přírodních zdrojů, i když na trhu jsou i vlákninové doplňky.

Výhodné je do jídelníčku zařazovat potraviny s nižším glykemickým indexem. Jedná se o potraviny sacharidové a obecně se dá říci, že čím je sacharidová potravina jednodušší a jemnější, tím vyšší glykemický index má (bílé pečivo, jasmínová rýže, bramborová kaše). Nízký glykemický index naopak má celozrnné pečivo, celozrnná rýže, luštěniny, celé brambory, zelenina. Potraviny s vysokým glykemickým indexem jsou rychle rozloženy a v podobě glukózy se dostávají ve větším množství a najednou do krevního řečiště. Pokud buňky nepotřebují všechnu glukózu jako zdroj energie, je nadbytečná glukóza pomocí inzulínu uložena ve formě tuku do tukových buněk. Potraviny s nižším glykemickým indexem se tráví pomaleji a postupně. Nezvyšují rychle a prudce hladinu krevního cukru a jsou postupně využity buňkami jako zdroj energie. Glykemický index snižuje kombinace sacharidů s jinou živinou - bílkovinami nebo tuky, kombinace s vlákninou, ochucení octem. Glykemický index snižuje rovněž vhodná tepelná úprava (ne kašovitá, příliš měkká). Potraviny s nižším glykemickým indexem nerozkolísají hladinu krevního cukru a zasytí na delší dobu.

.